Archiv pro rubriku: Osobní

Kategorie obsahu osobní povahy

Když srdce hackera zaplesá, aneb (ne)trapte své adminy

Tak tam už jsou doby kdy mi naskočily jiskřičky při pouhém vyřčení toho kouzelné slova hacker. Čítal jsem knihy o tomto tématu a snil o tom jak budu ten drsnej „škodič“. A tak dále a tak dále.

Nicméně občas, velmi zřídka, se zažehne plamen této vášně, který bývá udušen starostmi běžných dnů. Tedy dávám k probádání jeden velmi zajímavý materiál, který by mohl zajímat podobné nadšence.

https://channel9.msdn.com/Shows/CZSK-videa/Pass-the-Hash-toky-a-obrana-proti-nim

Přes dvacet let si byla mojí milenkou v obdobích dobrých i zlých.

Byla jsi stále při mě.

Ženy přicházely a odcházely.

Věrná, tichá, spalující láska každý den, týden, měsíc, rok co rok.

Pak mezi nás vstoupil muž. Malý muž s velkou mocí.

Rok se s rokem sešel a již Ti můžu říct sbohem.

Sbohem, má červená krásko.

Sbohem, můj tichý zabijáku.

Sbohem, má Startko

 

Datový vědec – 2017

Zní to od programátora podivně, ale svět programování už mne neoslovuje tak jako dříve. Nejde snad ani o to, že by nebylo kam se posouvat. Vznikají nové, krasné věci jako Dart, Python(no, ten není tak krásný), ale základní koncepty se moc nemění. Už mi to připadá všechno stejné. Navíc se ten obor prakticky nikam neposunuje.

Náš svět drtí mobilní aplikace které mne moc neoslovují. Na klientu jsou to spíše jednodušší věcičky, kde je více práce spíše pro UX designery. Dokonce nemám svoje vlastní matlátko. Desktop je prakticky mrtvý. Platformu W10 nepovažuji za moc dobrou. Spojeno s WPF a universálními aplikacemi -> prakticky mrtvola.

Světu vládne web a to je dobře a špatně zároveň. Web byl původně myšlený pro prezentační záležitosti a tak vznikl koncept HTML/CSS/JS. Proti čemuž asi nelze nic říci kdyby….

  • tento koncept se hodí pro prezentace, ne pro aplikace. Pro aplikace jej považuji za zbytečně složitý a přežitý. Bohužel svět se rozhodl lepit tento koncept na všechno, což nepovažuji za dobrý nápad.
  • Brendan Eich spáchal zločin proti lidskosti a vymyslel JavaScript. Měl na to prý pár měsíců a podle toho to taky dopadlo. Podle mě pracoval v kuse a na drogách. Úplně tragickou souhrou událostí se stalo to, že JS zůstal jako jediný jazyk který dokáže HTML/CSS rozpohybovat. Sice existuje spousta udělátek jak tu ohavnost obejít, ale pomalu vždy je tam nějaké ale. Nadějný projekt webassembly vypadá že je v nedohlednu nebo jako desítky světýlek na konci tunelu – pohasne.

Tedy se zrodila skvělá myšlenka. Opustím svět programování a prozkoumám svět dat. Alespoň jako koníček, pracovně zůstanu stále programátorem na platformě .NET.  Svět dat není programátorům vůbec cizí. Nicméně úkolem programátorů bývá primárně data někam posouvat, měnit, ukládat, zobrazovat atd. atd….Data jako taková či jejich význam je zajímají spíše jako vedlejší produkt.

V následujícím roce 2017(a počítám i dalších) se budu zabývat především daty jako role nebo profese které  vznešeně říká data scientist. Ale dokázal bych to pojmenovat i méně vznešeně. K tomuto nápadu mne dovedl jeden z mnoha jazyků které okrajově prozkoumávám a to je jazyk R. Ona to je spíše celá nová platforma, takže svět programování prakticky neopustím, ale už se primárně budu zabývat věcmi jako jsou analýza dat, statistika, statistické modely atd. atd.

Musím říci že se těším. Nový vítr do starých plachet.

 

Krátký a stručný příběh o lezení do řitních otvorů

Čtyři nejvyšší politici se distancovali od schůzky Hermana s dalajlámou

Jako nejvyšší ústavní činitelé České republiky, chceme společně zdůraznit, že naše země při naplňování své dlouhodobé politiky vůči Čínské lidové republice vychází z principů strategického partnerství mezi oběma zeměmi a ze vzájemného respektu ke svrchovanosti a územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí.

Vztahy obou našich zemí a jejich výrazný rozvoj v posledních letech považujeme za velmi přínosné a užitečné pro obě strany a jsme přesvědčeni o tom, že je v zájmu České republiky tyto vztahy i nadále intenzivně rozvíjet.
Osobní aktivity některých českých politiků nejsou výrazem změny oficiální politiky České republiky a považovali bychom za nešťastné, aby takto byly kýmkoliv vnímány.

Miloš Zeman, Milan Štěch, Jan Hamáček, Bohuslav Sobotka

Jak se u nás opět neuhnízdil Linux

Po tom co mi přítelkyně opakovaně utavila noťas jsem se rozhodnul koupit ji nějakou plečku pro její malé potřeby. Což je seriál Ulice, Facebook. Taková ta zábava intelektuálů ;-). Sehnal jsem ASUS A6M s 2GB RAM za pár stováků. Stroj za hranicí morální životnosti a v podstatě těsně před fyzickou smrtí. Ale na to málo poslouží dobře.

Nainstalované W7 v dezolátním stavu. Reinstalace nutná. Cvičná volba padla na Windows 10. Ten systém protestoval a vzpouzel kvůli grafické kartě která byla nekompatibilní. Nicméně neustále potvrzování fanoušku operačního systému Linux, že všechny ovladače jsou v jádře mi vnuknulo myšlenku tam hodit Linux. Dobrá volba. Na to co je potřeba. Stačí a já bych měl hračku na hraní.

Instalace proběhla bez problémů. Linux Mint s Mate bylo přesně to co jsem chtěl. S integrovanou Wifi měl systém problém, ale vyřešil jsem USB Wifi která nastartovala na první dobrou. Kromě této drobnosti bylo všechno v pořádku byl jsem spokojen. Přehrávač ve Firefoxu měl trošku problém s přehráváním náročnějších videí, ale dalo se. Byl jsem spokojen. Systém jsem nastavil k použití a jal se mít dobrou náladu jak ten Linux už poskočil dopředu.

Bohužel moji dobrou náladu mi pokazila přítelkyně když reinkarnovala stroj z režimu uspání do paměti. Což bylo něco co jsem zase vyžadoval já. Přeci jenom základním účelem bylo aby mě neokupovala můj stroj a takto by se tak postupem času nestalo. Po delším zkoumání jsem zjistil, že Linux Mint má opravdu problém s obnovením ze stavu spánku. Ne pokaždé. Ale často.

Nechtěl jsem hledat po různých fórech a shánět řešení a tak jsem se vydal řešit problém instalací různých distribucí. Postupně jsem nainstaloval Ubuntu, Fedoru a mého favorita SUSE, ale bohužel jsem se setkal už jenom s neúspěchem. Ne že by to bylo překvapení, protože toto může být problém jádra, nikoli věcí okolo, ale naděje umírá poslední.

Škoda, byla vůle ale nevyšlo to. W7 následně sázka na jistotu se kterou nebyl jediný problém a tak to dopadlo, mno… snad příště.

Windows 10… Ne, děkuji. Ani zadarmo

Jen několik málo měsíců a Windows 10 opouští můj domácí stroj. Nic proti tomu systému v podstatě nemám. „Žádné“ extra vady nemá, jen prostě vypadá hnusně a nesourodě.

Ostatně to byl problém i Windows řady 8. Nesourodé schizofrenní prostředí dělané jak pro mobilní, tak pro desktopové prostředí.

Nepovedlo se to. Je to ošklivost a nebudu s tou šerednou věcí kamarádit. Pokorně jsem se vrátil k Windows 7 a uvidím co bude dál. Windows 7 sice oku lahodí, ale přeci jenom očekávám že počítač bude trochu pomalejší. No, očekávám. On už je pomalejší, subjektivně. Ne moc, ale je to lehce znát. Nicméně jsem ochoten nad touto, sice podstatnou, záležitostí přimhouřit oko.

Otázkou je, co dál. Microsoft se tváří, že je ochoten Windows 10 udržovat hodně dlouho a dvojakého prostředí se nechce zbavit. Windows 7 vydrží sice ještě nějaký ten rok, ale již se dívám do budoucnosti.

V tomto ohledu mě napadla „hříšná“ myšlenka. Prostě zavrhnout celé prostředí Microsoftu. Dlouho jsem si s touto myšlenkou pohraval a musím říci, že v pokud se ve výše zmíněném něco podstatného nezmění – můj další operační systém bude Linux. Sice jsem se v průběhu mnoha a mnoha let o tomto OS vyjadřoval s despektem, ale raději si symbolicky posypu hlavu popelem, než abych se vrátil k té podivnosti.

Přechod na Windows 10

Jelikož jsem měl na svém notebooku Windows 8.1 a nemůžu říci, že by mi ten systém nějako přirostl k srdci – jal jsem, se jako mnoho jiných, nainstalovat Windows 10. Samozřejmě panovaly obavy ohledně přechodu, nicméně kouzlo nepoznané novinky převládlo. Neinstaloval jsem znova čistý systém. Mám toho teďka na svém notebooku tolik, že jsem nechtěl několik dní dávat svůj stroj do plně provozuschopného stavu.

Mám notebook, i5 dvoujádro, 4GB paměti, pomalý HDD a dvě grafické karty. Instaloval jsem pomocí Microsoftem připraveného programu. Instalace proběhla hladce. Čekání a klikání. Restart. Po prvním restartu a zobrazení prvně nainstalovaného systému nemůžu říci, že bych byl potěšen. Místo dvou monitorů jsem měl jeden a s malým rozlišením. Nicméně posléze se přes Windows Update nainstalovaly nové ovladače a všechno bylo v pořádku. Po prvním restartu byl systém pomalý a líný. Ale dva restarty to „opravily“.

Co mě mile překvapilo bylo, že všechny programy fungují jako dříve. A všechny – myslím úplně všechny. Vývojářské nástroje, Java programy, hry (třeba i takový obstarožní věci jako Fallout New Vegas), OpenVPN i mobilní připojení. No prostě všechno. Co si Microsoft mohl odpustit, tak mohl nechat původní asociace k příponám filmů a hudby. To nasměroval na svoje nové programy.

Co mě tedy nemile nepřekvapilo je to, že ten první pohled vypadá prostě blbě. Ikony na hlavním panelu jsou monochromatické a vůbec tak nějak to vypadá celý ošklivě. Přizpůsobení matlátkům si vybírá svou daň a nezbývá než doufat, že jim to někdy docvakne – že to není úplně ono. Ale mám jisté pochyby.

Pozitivní je, že se systém subjektivně lehce zrychlil. W8.1 už jsem měl od začátku a mám toho na počítači naistalováno opravdu hodně. Pozoroval jsem už jisté zpomalení. Na W10 to už je opět lehce svěží. Nastartování systému jsem neměřil, ale aplikace startují rychleji. Nejvíce je to asi bude znát na Metro aplikacích, kterých tedy moc nepoužívám, ale start počasí se snížil tedy rapidně.

První pocity jsou prozatím lehce kladné. Mám rychlejší systém, který nevypadá nic moc.