A nezbývá než doufat, že národ napodruhé zvolí moudřeji. Ostatně nastávající prezident nebude mít nějako těžkou pozici. Ze dna se odráží vcelku dobře.

Každý našinec zná tato slova z úst hraběte z pohádky S čert nejsou žerty. Slova která jasně a vystihují zmar a úzkost nad stavem svého ‚vojska‘. Francie požádala o pomoc v rámci mechanismů EU. Komentář velitele našeho vojska.

‚V případě pozemní vojenské operace v Sýrii by Česko mohlo do boje s Islámským státem (IS) vyslat až 200 vojáků.‘

‚V případě zdravotníků hovoříme o desítkách lidí, celkový počet včetně chemiků bych zhruba odhadoval mezi stovkou a dvěma stovkami.‘

Opravdu nevím co si o tom mám myslet. V pohádce slova hraběte mají být úsměvná až směšná. Slova našeho ministra ve mně tyto pocity nevzbuzují. Spíš bych volil jako : politováníhodné, naprosté koaliční diletanství. Je to k smíchu nebo k pláči?

Nebudeme si nic nalhávat. Nejsme žádnou hybnou vojenskou silou v našem geografickém prostoru. Naše armáda je v podstatě odsouzena být spojencem silnějších armád. Ale to naše spojenectví, ústy našeho vrchního velitele, je tedy velmi, velmi slabé. V případě potřeby jsme ochotni „dodat“ nevalně zaplněný buzerák vojáků, kterým zbraň v ruce v podstatě nic moc neříká. Je to diletanství politického velení nebo to odpovídá reálným možnostem našeho vojska? Netuším. Každopádně je to v podstatě jedno. Výsledek je stejný. Podle mě, pokud nejsme schopni nebo ochotni dodat tisícovku bojeschopných a bojeochotných profesionálů kteří si se zbraní tykají můžeme ten náš armádní spolek v klidu rozpustit.

Je září 2013. Američané se připravují na válku s Ruskem v Sýrii a Česko se připravuje na nové volby. Českým internetem probíhají takové zprávičky které testují voliče, co ještě skousnou v rámci svého stádečka a co už ne. Velice zajímavou novinku přineslo iDNES, kde se hlásá, že by vrámci plánů ČSSD, mohli dlouhodobě nezaměstnaní konat domácí práce u běžných občanů. Osobně nemám nic proti nějakému způsobu zaměstnávání nezaměstnaných, ale z mého pohledu nelze přejít několik málo skutečností, které mi na tomto plánu vadí.

Když vymyslela podobný systém naše pravice, bylo mnoho povyku od té samé strany v tom smyslu, že to je k občanům necitlivé a ponižující. Pokud bych to měl brát ponižujícím způsobem, tak je přeci jedno jestli budu dělat „sluhu“ městu nebo přijdu jako „služebná“ k někomu do domácnosti. Vždy dělám „podřadnou“ práci za mrzký peníz.

Nechtěl bych někoho urazit, ale není přeci tajemstvím, že dlouhodobě nezaměstnaní jsou taková sorta lidí, které by si zrovna člověk do baráku nasadit nechtěl.

Potom je tu otázka živností jako zahradník, úklidová firma apod. Mají tito lidé čelit konkurenci kterou jim za jejich peníze financuje stát ?

No uvidíme, co z toho vzejde.

Je zajímavé sledovat jak aktuální prezident Miloš Zeman zavádět jakýsi švejkovský(nechci zámerně psát prezidentský) systém, kdy se nebojí měnit stávající zvyky naší vratké demokracie. Vůbec nevnímá, že změnou volby prezidenta se nezměnily ostatní principy v tomto státě. Když tedy vynechám, že by člověk v takové funkci neměl chodit do práce nametenej jak doga nebo minimálně být práce schopen v jakési kvalitě(když už tedy přijmeme pohádku s virózou), tak bych si dovolil napsat pár postřehů. Počítám, že tento blog se bude časem rozrůstat.

• udělení titulu – Martin Putna – patrně si prezident nevšiml, že akademický titul profesor je prostě akademický titul a v akademické sféře by to taky mělo zůstat. Prezident je jen figurka která dává samotnému jmenování vážený statut. Není to nějaký morální cenzor, který řekne – tys byl na nějaký pro-homosexuální demonstraci a dělal jsi tam bordel. Nemáš správný morální status. Naopak, revoltující profesor, je správný profesor. A to osobně nějaký vyskakování a demonstrování homosexuálů sám moc nemusím.
• jmenování do funkce – velvyslanci ČR – zase Miloš Zeman dělá vysloveně problémy. Zahraniční politiku státu má na starosti ministerstvo zahraničí. Prezident není personalista tohoto ministerstva. Velvyslanec není zástupce prezidenta, ale státu ČR.
• jmenování do funkce – premiér ČR – na začátku léta 2013 vznikla zajímavá patová situace, kdy po pádu Nečasovi vlády prezident má hledat nového premiéra. Nicméně na rozdíl od běžné situace, kdy se premiér hledá na základě výsledku parlamentních voleb – jde Miloš Zeman zcela vlastní cestou, nezávisle na situaci dává průchod své vlastní fantazii a sestavuje úřednickou vládu. Má velice zajímavé odůvodnění, že ve své volební kampani vyjádřil nesoulad s Nečasovou vládou a vládní koalicí a proto ho lidé volili. Patrně pozapomněl, že v tomto státě se premiér a vláda hledá na základě parlamentních voleb, nikoli prezidentských. Nicméně oklikou může dosáhnout svého volebního výkřiku. Všechny proti sobě popudí, parlament sám sebe rozpustí a budou nové volby. Což je asi nejlepší řešení.

S nástupem roku 2013 tu máme první prezidentské volby ve kterých mohou rozhodnout občané. Volič dostal do ruky nástroj kterým můře volit málo významnou figurku, ale všechno se počítá. Alespoň bude sranda.

Abych řekl pravdu, česká politická scéna nedokázala dát takového kandidáta kterého bych opravdu rád volil. Politicky pokřivení lidé nebo lidé bezpohlavní, bez názoru, nevýrazní. Nu což, zvolíme Karla. Uvidíme co bude dál.

Po první kole zůstali dva kandidáti. Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman. Jelikož v prvním jsem volil knížete, otázka pro druhé kolo je již zodpovězena. To, že vyhraje Miloš je mi jasné již od začátku.

Pominu hodnocení jednotlivých kandidátů. Soustředím se na volební kampaň. Národ má problém nějako rozlišit kdo je padouch a kdo je hrdina. Na každého z nich něco prosákne a ukazuje se prstem. Miloš se nám paktoval s komunistickou stranou, navíc ta koaliční smlouva mu taky nepomohla. Karel není dostatečný Čech, neumí zazpívat hymnu.

Co mě osobně děsí, že Milošův volební tým se nebojí vysloveně dělat sviňárny. Takže se dozvíme, že na hradě ženy pana Karla se hajlovalo. Toto proběhne dostatečnou mediální masáží, abychom se na konci dozvěděli, že ten hrad její rodině již 300 let nepatří. To je podle mě něco, co by se ve slušné společnosti stávat nemělo. A to nebyla jediná kaňka.

Nicméně ten samý Milošův tým dokázal najít, podle mě, tu správnou skulinu. Oblíbenost této vlády je na bodu mrazu a máme tu správného zlého muže který může za všechno zlo v tomto státě a v celým vesmíru vůbec – pana Mirka. Karel a Mirek jsou političtí manželé a Mirek se na hrad nesmí nikdy dostat. To je ta správná nota.

Tohle v pohodě stačilo aby se na hradě usídlil Miloš. No, on nebude vysloveně špatný prezident. Nicméně jeho píseček, ve kterým se cítí jako doma, je jenom česká politická scéna a možná vidí až na Slovensko. A to je podle mě trošku málo.