Každý našinec zná tato slova z úst hraběte z pohádky S čert nejsou žerty. Slova která jasně a vystihují zmar a úzkost nad stavem svého ‚vojska‘. Francie požádala o pomoc v rámci mechanismů EU. Komentář velitele našeho vojska.

‚V případě pozemní vojenské operace v Sýrii by Česko mohlo do boje s Islámským státem (IS) vyslat až 200 vojáků.‘

‚V případě zdravotníků hovoříme o desítkách lidí, celkový počet včetně chemiků bych zhruba odhadoval mezi stovkou a dvěma stovkami.‘

Opravdu nevím co si o tom mám myslet. V pohádce slova hraběte mají být úsměvná až směšná. Slova našeho ministra ve mně tyto pocity nevzbuzují. Spíš bych volil jako : politováníhodné, naprosté koaliční diletanství. Je to k smíchu nebo k pláči?

Nebudeme si nic nalhávat. Nejsme žádnou hybnou vojenskou silou v našem geografickém prostoru. Naše armáda je v podstatě odsouzena být spojencem silnějších armád. Ale to naše spojenectví, ústy našeho vrchního velitele, je tedy velmi, velmi slabé. V případě potřeby jsme ochotni „dodat“ nevalně zaplněný buzerák vojáků, kterým zbraň v ruce v podstatě nic moc neříká. Je to diletanství politického velení nebo to odpovídá reálným možnostem našeho vojska? Netuším. Každopádně je to v podstatě jedno. Výsledek je stejný. Podle mě, pokud nejsme schopni nebo ochotni dodat tisícovku bojeschopných a bojeochotných profesionálů kteří si se zbraní tykají můžeme ten náš armádní spolek v klidu rozpustit.