Archiv pro rubriku: Osobní

Kategorie obsahu osobní povahy

Rýma je nemoc !?

Působení v rodičovské FB skupině mi občas skýtá náhledy na věci které mě překvapí. 99 procent žen v tom bude hrát svoji roli.

Rýma je nemoc, mějte ohledy na ostatní. „I ta vodová, bez teplot?“

Mějte ohledy na ostatní. Mému synovi se z toho dělá laryngitida

Kdo je nemocný, má být doma a neohrožovat svojí nemocí ostatní. – Přitápí ženština, na jejíž mateřskou přecitlivělost neustále narážím.

Pozor, nemocný člověk

Střípky minulosti

Vrátím se někam k roku 1986. Podzim je v plném proudu. Jsem malý chlapec, z malého města, který se zatím těší do školy, co jim soužka učitelka nachystala za dobrodružství. Papírové kapesníky jsou hudbou budoucnosti. Lidé mají v šatnících fochlíky na látkové kapesníky. Topí se převážně v kamnech uhlím, zatápí se dřívím. Pepo je náš kamarád. „Šťastlivci“ se usídlují v čerstvě postavených panelácích, těší se z centrálního topení. Osaháváním radiátoru sledují kdy teplárna letos zahájí provoz. Ne, opravdu to nejde najít na Internetu. Do cizího města se volá přes volačku a telefonní číslo má 4 čísla.

Máma má noční směnu. Naše hlídání zařizuje babička, která nás ráno odvede do školy. Vstává se se slepicema. Teda pardón. S králíkama. Děda vstává první. Tento týden má službu. Má nachystaný seno a nějakou zobku pro Ferdu, který už 5let odolává svému pekáčovému osudu.

Josefovské byty jsou nekompromisně chladné. Nic pro nás, mazánky z paneláku. Děda jde nakrmit zvířenu. Babička vstává. Chce zatopit v kamnech. „Zase tu nejsou třísky.“ Přes vetchá okna slyším dědu, jak na dvoře poctivě tahá z paty ranní chrchel. Babička zatápí v kuchyni a začíná dělat čaj a snídani. Nahřívá máslo. Dneska bude chleba s máslem a medíkem. Začíná se dělat teplo.

Babička začíná chladit horký čaj. Přelévá z hrníčku do hrníčku. Pěkně to páří. „Zbytek si dofoukejte“. Foukáme. Oběma se nám spustí ranní soplík. Sestra si dvojnudli stahuje k sobě. Já to házím na tajňačku do rukávu pyžama.

Babička vytahuje kapesník a začíná hledat neusoplenou část. Automatismus nad kterým se nikdo nepozastavuje. Za pár let umím toto umění taky. Někdy mi vydrží jeden kapesník pár dní. Nosit si dva je docela dobrá vychytávka. Jenom máma trochu prudí, když jeden zrovna suším na topení. Prej si mám vzít ze šuplete novej. Ale byly tam jen ty malý. Já chci ty chlapácký, co nosí děda.

Nad kapesníkovým automatismem se nikdo nepozastavuje. Když řeknu nikdo, myslím nikdo. Nikdo ve škole, nikdo v autobusu, nikdo ve vlaku. I soužka učitelka si chodí k oknu nenápadně odfrknout. Ale tak maloučko, na dámičku. Rýma je přirozenou součástí života v socialismu. Rýma zoceluje lid :-D. Nikdo se neptá, jestli mi tvoje rýma může ublížit. Rýma je prostě rýma.

Tato Země, není pro starý

No a dneska…. dneska je rýma NEMOC.

Buďte doma. Mějte ohled na ostatní.

Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly.

Někdy si začínám říkat, jestli tento svět plně chápu …. ale spíš mi na mysl přistane něco o generační degeneraci či dekadenci? Generace našich rodičů úspěšně vytěsnila ze života smrt. My se tak trochu se bojíme obyčejných, banálních nemocí. Snad se někdy nebudeme bát života. Co si budeme povídat, je vlastně docela nebezpečný.

Tak co letos? 2021

Myslím, že letos se pohnu blíže k vývoji mobilních aplikací. Byť technologie Blazor láka, tak bych se rád ponořil do mumraje technologií spojených s React Native.

Jelikož jsem se dva roky dozadu zabýval sestavou .NET Core + webová trojka + Devextreme. Tak si myslím, že bych mohl postoupit o kousínek dále. Více to detailu moderního JS a všeho spojeného s React Native.

Stando, ty vole, seš dobrej

ve svých, takřka, čtyřiceti letech sem si oblíbil youtubera. Tedy pardón, streamera.

Na televizi mi sedá prach. Myslím, že sem ji naposledy viděl někdy loni na Vánoce. Na této platformě již  „nepálím“ volný čas.

Ale Standa je prostě jiná liga. Nedělá témata pro děti. Je férový, chytrý a umí přitom být zábavný. Sice bych s ním v některých věcech nesouhlasil, ale to mi nevadí.

Upřímně, tato forma zábavy mi vyhovuje a vůbec mi nedělá problém mu poslat pár fufníků jako „donate“ a jakkoli ho jinak podpořit.

Stando, ty vole (to není nadávka[kdo kouká, ten ví]), seš dobrej a fandím Ti.

 

 

 

Ve víně je pravda…

Tohle je můj privátní kousek, pravidelně aktualizovaný. Víno vesměs nepiju, ale když už, tak si nepamatuji jaké bylo. Nicméně nevypiju zase úplně všechno. Tak tady nějaké poznámky

  • víno z Kobylí, vesměs dobrý všechno co maj v Kauflandu. Odrůdy dopíšu.
  • víno z Blatel, tak toto víno mě inspirovalo k tomuto psaní, neb s tímto vínem se už nechci nikdy potkat. Flaška(100Kč ve slevě), bez korku, skončila nedopitá. Hnus velebnosti.

 

Factorio – láska od prvního šroubku

Nedávno jsem se dostal ke hře Factorio od českých vývojářů. A musím říci, že tohle je hra pro programátory. Nebo alespoň pro lidi kteří rádi cvičí mozek.

V podstatě je to realtime strategie založená na zdrojích a budování. Takových her již bylo tisíce. Ale tato, tato se vymyká. Neokouzlí vás 4K grafikou, vymazleným příběhem ani jiným luxusem Áčkových her. Na základě velmi jednoduchých principů hráče uvrhne do takových složitostí a logických záludností až jde z toho hlava kolem.

Musí ale varovat. Za dvacet eurofufníků na ní lze provařit stovky hodin zábavy. Kdo je zvyklý nejít „tunelem“ a věcičky si vymazlovat, tak jistě násobně více. Je to strašnej žrout času, ale mrtě zábavnej. Je to opravdu takový mentální relax.

Když srdce hackera zaplesá, aneb (ne)trapte své adminy

Tak tam už jsou doby kdy mi naskočily jiskřičky při pouhém vyřčení toho kouzelné slova hacker. Čítal jsem knihy o tomto tématu a snil o tom jak budu ten drsnej „škodič“. A tak dále a tak dále.

Nicméně občas, velmi zřídka, se zažehne plamen této vášně, který bývá udušen starostmi běžných dnů. Tedy dávám k probádání jeden velmi zajímavý materiál, který by mohl zajímat podobné nadšence.

https://channel9.msdn.com/Shows/CZSK-videa/Pass-the-Hash-toky-a-obrana-proti-nim

Přes dvacet let si byla mojí milenkou v obdobích dobrých i zlých.

Byla jsi stále při mě.

Ženy přicházely a odcházely.

Věrná, tichá, spalující láska každý den, týden, měsíc, rok co rok.

Pak mezi nás vstoupil muž. Malý muž s velkou mocí.

Rok se s rokem sešel a již Ti můžu říct sbohem.

Sbohem, má červená krásko.

Sbohem, můj tichý zabijáku.

Sbohem, má Startko

 

Datový vědec – 2017

Zní to od programátora podivně, ale svět programování už mne neoslovuje tak jako dříve. Nejde snad ani o to, že by nebylo kam se posouvat. Vznikají nové, krasné věci jako Dart, Python(no, ten není tak krásný), ale základní koncepty se moc nemění. Už mi to připadá všechno stejné. Navíc se ten obor prakticky nikam neposunuje.

Náš svět drtí mobilní aplikace které mne moc neoslovují. Na klientu jsou to spíše jednodušší věcičky, kde je více práce spíše pro UX designery. Dokonce nemám svoje vlastní matlátko. Desktop je prakticky mrtvý. Platformu W10 nepovažuji za moc dobrou. Spojeno s WPF a universálními aplikacemi -> prakticky mrtvola.

Světu vládne web a to je dobře a špatně zároveň. Web byl původně myšlený pro prezentační záležitosti a tak vznikl koncept HTML/CSS/JS. Proti čemuž asi nelze nic říci kdyby….

  • tento koncept se hodí pro prezentace, ne pro aplikace. Pro aplikace jej považuji za zbytečně složitý a přežitý. Bohužel svět se rozhodl lepit tento koncept na všechno, což nepovažuji za dobrý nápad.
  • Brendan Eich spáchal zločin proti lidskosti a vymyslel JavaScript. Měl na to prý pár měsíců a podle toho to taky dopadlo. Podle mě pracoval v kuse a na drogách. Úplně tragickou souhrou událostí se stalo to, že JS zůstal jako jediný jazyk který dokáže HTML/CSS rozpohybovat. Sice existuje spousta udělátek jak tu ohavnost obejít, ale pomalu vždy je tam nějaké ale. Nadějný projekt webassembly vypadá že je v nedohlednu nebo jako desítky světýlek na konci tunelu – pohasne.

Tedy se zrodila skvělá myšlenka. Opustím svět programování a prozkoumám svět dat. Alespoň jako koníček, pracovně zůstanu stále programátorem na platformě .NET.  Svět dat není programátorům vůbec cizí. Nicméně úkolem programátorů bývá primárně data někam posouvat, měnit, ukládat, zobrazovat atd. atd….Data jako taková či jejich význam je zajímají spíše jako vedlejší produkt.

V následujícím roce 2017(a počítám i dalších) se budu zabývat především daty jako role nebo profese které  vznešeně říká data scientist. Ale dokázal bych to pojmenovat i méně vznešeně. K tomuto nápadu mne dovedl jeden z mnoha jazyků které okrajově prozkoumávám a to je jazyk R. Ona to je spíše celá nová platforma, takže svět programování prakticky neopustím, ale už se primárně budu zabývat věcmi jako jsou analýza dat, statistika, statistické modely atd. atd.

Musím říci že se těším. Nový vítr do starých plachet.

 

Krátký a stručný příběh o lezení do řitních otvorů

Čtyři nejvyšší politici se distancovali od schůzky Hermana s dalajlámou

Jako nejvyšší ústavní činitelé České republiky, chceme společně zdůraznit, že naše země při naplňování své dlouhodobé politiky vůči Čínské lidové republice vychází z principů strategického partnerství mezi oběma zeměmi a ze vzájemného respektu ke svrchovanosti a územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí.

Vztahy obou našich zemí a jejich výrazný rozvoj v posledních letech považujeme za velmi přínosné a užitečné pro obě strany a jsme přesvědčeni o tom, že je v zájmu České republiky tyto vztahy i nadále intenzivně rozvíjet.
Osobní aktivity některých českých politiků nejsou výrazem změny oficiální politiky České republiky a považovali bychom za nešťastné, aby takto byly kýmkoliv vnímány.

Miloš Zeman, Milan Štěch, Jan Hamáček, Bohuslav Sobotka

Jak se u nás opět neuhnízdil Linux

Po tom co mi přítelkyně opakovaně utavila noťas jsem se rozhodnul koupit ji nějakou plečku pro její malé potřeby. Což je seriál Ulice, Facebook. Taková ta zábava intelektuálů ;-). Sehnal jsem ASUS A6M s 2GB RAM za pár stováků. Stroj za hranicí morální životnosti a v podstatě těsně před fyzickou smrtí. Ale na to málo poslouží dobře.

Nainstalované W7 v dezolátním stavu. Reinstalace nutná. Cvičná volba padla na Windows 10. Ten systém protestoval a vzpouzel kvůli grafické kartě která byla nekompatibilní. Nicméně neustále potvrzování fanoušku operačního systému Linux, že všechny ovladače jsou v jádře mi vnuknulo myšlenku tam hodit Linux. Dobrá volba. Na to co je potřeba. Stačí a já bych měl hračku na hraní.

Instalace proběhla bez problémů. Linux Mint s Mate bylo přesně to co jsem chtěl. S integrovanou Wifi měl systém problém, ale vyřešil jsem USB Wifi která nastartovala na první dobrou. Kromě této drobnosti bylo všechno v pořádku byl jsem spokojen. Přehrávač ve Firefoxu měl trošku problém s přehráváním náročnějších videí, ale dalo se. Byl jsem spokojen. Systém jsem nastavil k použití a jal se mít dobrou náladu jak ten Linux už poskočil dopředu.

Bohužel moji dobrou náladu mi pokazila přítelkyně když reinkarnovala stroj z režimu uspání do paměti. Což bylo něco co jsem zase vyžadoval já. Přeci jenom základním účelem bylo aby mě neokupovala můj stroj a takto by se tak postupem času nestalo. Po delším zkoumání jsem zjistil, že Linux Mint má opravdu problém s obnovením ze stavu spánku. Ne pokaždé. Ale často.

Nechtěl jsem hledat po různých fórech a shánět řešení a tak jsem se vydal řešit problém instalací různých distribucí. Postupně jsem nainstaloval Ubuntu, Fedoru a mého favorita SUSE, ale bohužel jsem se setkal už jenom s neúspěchem. Ne že by to bylo překvapení, protože toto může být problém jádra, nikoli věcí okolo, ale naděje umírá poslední.

Škoda, byla vůle ale nevyšlo to. W7 následně sázka na jistotu se kterou nebyl jediný problém a tak to dopadlo, mno… snad příště.

Windows 10… Ne, děkuji. Ani zadarmo

Jen několik málo měsíců a Windows 10 opouští můj domácí stroj. Nic proti tomu systému v podstatě nemám. „Žádné“ extra vady nemá, jen prostě vypadá hnusně a nesourodě.

Ostatně to byl problém i Windows řady 8. Nesourodé schizofrenní prostředí dělané jak pro mobilní, tak pro desktopové prostředí.

Nepovedlo se to. Je to ošklivost a nebudu s tou šerednou věcí kamarádit. Pokorně jsem se vrátil k Windows 7 a uvidím co bude dál. Windows 7 sice oku lahodí, ale přeci jenom očekávám že počítač bude trochu pomalejší. No, očekávám. On už je pomalejší, subjektivně. Ne moc, ale je to lehce znát. Nicméně jsem ochoten nad touto, sice podstatnou, záležitostí přimhouřit oko.

Otázkou je, co dál. Microsoft se tváří, že je ochoten Windows 10 udržovat hodně dlouho a dvojakého prostředí se nechce zbavit. Windows 7 vydrží sice ještě nějaký ten rok, ale již se dívám do budoucnosti.

V tomto ohledu mě napadla „hříšná“ myšlenka. Prostě zavrhnout celé prostředí Microsoftu. Dlouho jsem si s touto myšlenkou pohraval a musím říci, že v pokud se ve výše zmíněném něco podstatného nezmění – můj další operační systém bude Linux. Sice jsem se v průběhu mnoha a mnoha let o tomto OS vyjadřoval s despektem, ale raději si symbolicky posypu hlavu popelem, než abych se vrátil k té podivnosti.

Přechod na Windows 10

Jelikož jsem měl na svém notebooku Windows 8.1 a nemůžu říci, že by mi ten systém nějako přirostl k srdci – jal jsem, se jako mnoho jiných, nainstalovat Windows 10. Samozřejmě panovaly obavy ohledně přechodu, nicméně kouzlo nepoznané novinky převládlo. Neinstaloval jsem znova čistý systém. Mám toho teďka na svém notebooku tolik, že jsem nechtěl několik dní dávat svůj stroj do plně provozuschopného stavu.

Mám notebook, i5 dvoujádro, 4GB paměti, pomalý HDD a dvě grafické karty. Instaloval jsem pomocí Microsoftem připraveného programu. Instalace proběhla hladce. Čekání a klikání. Restart. Po prvním restartu a zobrazení prvně nainstalovaného systému nemůžu říci, že bych byl potěšen. Místo dvou monitorů jsem měl jeden a s malým rozlišením. Nicméně posléze se přes Windows Update nainstalovaly nové ovladače a všechno bylo v pořádku. Po prvním restartu byl systém pomalý a líný. Ale dva restarty to „opravily“.

Co mě mile překvapilo bylo, že všechny programy fungují jako dříve. A všechny – myslím úplně všechny. Vývojářské nástroje, Java programy, hry (třeba i takový obstarožní věci jako Fallout New Vegas), OpenVPN i mobilní připojení. No prostě všechno. Co si Microsoft mohl odpustit, tak mohl nechat původní asociace k příponám filmů a hudby. To nasměroval na svoje nové programy.

Co mě tedy nemile nepřekvapilo je to, že ten první pohled vypadá prostě blbě. Ikony na hlavním panelu jsou monochromatické a vůbec tak nějak to vypadá celý ošklivě. Přizpůsobení matlátkům si vybírá svou daň a nezbývá než doufat, že jim to někdy docvakne – že to není úplně ono. Ale mám jisté pochyby.

Pozitivní je, že se systém subjektivně lehce zrychlil. W8.1 už jsem měl od začátku a mám toho na počítači naistalováno opravdu hodně. Pozoroval jsem už jisté zpomalení. Na W10 to už je opět lehce svěží. Nastartování systému jsem neměřil, ale aplikace startují rychleji. Nejvíce je to asi bude znát na Metro aplikacích, kterých tedy moc nepoužívám, ale start počasí se snížil tedy rapidně.

První pocity jsou prozatím lehce kladné. Mám rychlejší systém, který nevypadá nic moc.